Aby se minimalizoval rozsah škod způsobených požárem, dělí se objekty do požárních úseků (PÚ). Požární úsek je prostor v objektu, který je od ostatních prostor oddělen požárně dělicími konstrukcemi (tedy konstrukcemi s požární odolností, ať již nosnými nebo nenosnými). Rozdělení uvnitř požárního úseku pak ve většině případů není předmětem požární bezpečnosti.
Dělení objektu do požárních úseků
PÚ může být tvořen:
-
jedinou místností; kotelna, strojovna apod.,
-
skupinou místností, které jsou navzájem propojené dveřmi; byt, prodejna se zázemím apod. nebo
-
skupinou místností, které nejsou navzájem propojené; blok učeben, kanceláří, apod.,
-
celým objektem; rodinný dům, skladovací hala apod. anebo
-
souborem objektů; rodinný dům se samostatně stojící garáží, statek apod.
PÚ bývá nejčastěji jednopodlažní, nicméně může jít i o soubor místností v několika podlažích. Jak bude objekt do požárních úseků rozdělen, závisí na úvaze projektanta, pokud jsou splněny normové požadavky:
-
rozměrové; v závislosti na povaze hořlavého materiálu uvnitř požárního úseku jsou normou stanoveny mezní dovolené rozměry (délka, šířka);
-
výškové; v závislosti na povaze hořlavého materiálu uvnitř požárního úseku je normou stanoven mezní počet podlaží;
-
funkční; existují provozy, které bez ohledu na půdorysné rozměry nebo podlažnost musejí být samostatnými požárními úseky.
Vybrané požárně technické charakteristiky stavebních výrobků a hmot
Při požárně bezpečnostním řešení se lze často setkat jednak s evropskou a jednak s národní požárně technickou charakteristikou. Klíčovou klasifikací hořlavosti stavebních výrobků v celoevropském měřítku jsou třídy reakce na oheň. Na národní úrovni je v ČR dále používán index šíření plamene po povrchu či hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech.
Evropská klasifikace hořlavosti stavebních výrobků – třídy reakce na oheň
Reakce na oheň je ukazatel toho, jak výrobky přispívají svou hořlavostí k rozvoji a intenzitě vznikajícího požáru (na rozdíl od požární odolnosti stavebních konstrukcí vystavených plně rozvinutému požáru). Výrobky jsou nejčastěji na základě kombinace několika malorozměrových laboratorních zkoušek klasifikovány dle evropských norem do jedné ze sedmi tříd s označením A1, A2, B, C, D, E nebo F. Stupnice charakterizuje výrobky od třídy A1, jakožto zcela nepřispívající k požáru, po třídu F, jakožto výrobky výrazně se podílející na rozvoji a intenzitě požáru. U jednotlivých tříd může být uveden index „fl“ (z angličtiny jako „flooring“), jedná-li se o podlahové krytiny, eventuálně index „ca“ v případě kabelů („cable“; v případě kabelů jsou definovány třídy A, B1, B2 až F) a „L“ u tepelných izolací potrubí.
Společně s třídou reakce na oheň A2 až D (popř. E) bývá u výrobků uváděna a v požární legislativě požadována tzv. doplňková klasifikace vyjadřující intenzitu vývoje kouře (s1, s2 nebo s3; „s“ z angličtiny jako „smoke“) a plamenně hořících kapek (d0, d1 nebo d2; „d“ z angličtiny jako „droplet“). Vyšší číslo u klasifikace „s“ nebo „d“ znamená vyšší míru tvorby doprovodných komponentů hoření (kouře, kapek). Lze se tak setkat s úplným zápisem v podobě např. B – s1, d0 nebo Cfl – s1.
Třída reakce na oheň |
Orientační příklad výrobku |
|
|---|---|---|
Nehořlavé výrobky |
A1 |
výrobky z keramiky, skla, kovu, betonu, tepelně izolační deska z minerálních vláken |
A2 |
sádrokartonová nebo sádrovláknitá deska |
|
Hořlavé výrobky |
B |
kontaktní zateplovací systém s hořlavým tepelným izolantem (např. expandovaný polystyren), vinylové podlahy, cementotřískové desky |
C |
tepelně izolační deska z fenolické pěny |
|
D |
konstrukční dřevo, desky na bázi dřeva |
|
E |
tepelně izolační deska z polyuretanu nebo expandovaného polystyrenu (s retardéry hoření) |
|
F |
výrobky, u kterých třída nebyla stanovena |
|
Czech